Jsem Lucie. Tohle je můj příběh.

Lumaya pro mě není jen projekt. Je to víc než 10 let, co jsme v rodině poprvé čelili úzkosti — a já jsem tehdy nevěděla ani to základní: že ty záchvaty bušení srdce, ten strach vyjít ven, ta bolest břicha nejsou nemoc ani simulace. Celý rok jsme se točili v kruhu vyšetření bez odpovědí, stav se zhoršoval a já jsem víc a víc cítila, že nevím, co dělat. Trvalo mi rok, než jsem vůbec narazila na slovo úzkost. Rok zbytečného čekání, který nemusel být.

Často si myslíme, že to druzí neřeší. Národní ústav duševního zdraví zveřejnil, že téměř 30 % deváťáků má příznaky úzkosti a odborníků je tak málo, že při nejlepší vůli nejsou schopni pomoct všem, kteří pomoc potřebují. Většina rodičů, kteří dnes hledají pomoc, narazí na přesně to, co my před deseti lety — systém nestačí a musíme čekat.

Jsem máma dvou dětí. A s jejich narozením jsem si čím dál víc uvědomovala, jak snadno se i my rodiče ztratíme v nejistotě — v tom svíravém pocitu, že vidíme, že našemu dítěti není dobře, a nevíme, co dělat. Proto vznikla Lumaya. Aby měl každý rodič při první pochybnosti věděl, co se děje a co dělat. Aby nikdo nemusel čekat se sepjatýma rukama na termín, který přijde za čtyři měsíce.

Nejnovější výzkumy ukazují něco zásadního: práce s rodičem — a ne s dítětem — může být stejně účinná jako kognitivně-behaviorální terapie, dnes nejběžnější přístup k dětské úzkosti. S tím rozdílem, že nepotřebujete dítě dostat do terapeutovy ordinace. Metoda SPACE na tom stojí celá. A dává smysl: mnoho dětí s terapeutem nespolupracuje nebo spolupracovat nechce. Rodič u dítěte je vždy. Zná ho nejlíp. Tráví s ním nejvíc času. Proto jsem v Lumaya postavila všechno na tomhle základě. Vrátit jistotu a konkrétní nástroje tam, kde jsou nejvíc potřeba — domů.